Hobit aneb cesta tam a možná i zpátky 2014

Z táborového deníku

NEDĚLE 29.6. – BRALOVÉ

Včera 29.6.2014 jsme dorazili na tábor, protože celý den pršelo, byl polední program v jídelně. Hráli jsme „kvartičku“ a když se schylovalo k večeru, sešli jsme se v teepee, kde jsme zpívali.

Poté přišla nečekaná návštěva, Gloin, jeden ze třinácti trpaslíků, za účelem večerní schůzky v „hobití noře“. Po příchodu Torina, jsme dostali nabídku na získání pokladu z Osamělé hory, kterou hlídal drak Šmak. Po obdržení nabídky nám trpaslíci zarecitovali píseň.

Poté jsme si šli vyčistit zuby, a pak do hajan!

PONDĚLÍ 30.6. – BRANDORÁDI

Včerejší den jsme začali jako vždy rozcvičkou a poté snídaní.

Po snídani a bodování stanů jsme měli domluvenou schůzku s trpaslíky v hospodě „U Lavičky“. Trpaslíci nás poslali zpět do tábora, kde najdeme na stanech runy, podle kterých budeme rozděleni do týmů: Brandorádi, Zlatorádové, Drahorádi, Bralové a Zahradníčkové. Každá skupinka má 10-11 hobitů. Poté jsme obdrželi zprávu, že si máme zabalit vše potřebné na cestování. Každou věc ale jen jednou – čím více věcí, tím více bodů pro tým. I se sbalenými věcmi jsme doběhli zpět k hospodě „U Lavičky“ a jeden z trpaslíků spočítal kolik věcí, kdo má. Po skončení jsme se vrátili do tábora a byl oběd.

Následoval polední klid a služby. Po poledním klidu jsme se začali jako vždy „seznamovat“ po skupinkách, ale někteří už hráli Gorku Morku – počítali se body do celotáborovky – HOBIT. Když skončilo seznamování a Gorka Morka, začala další hra – běhání okolo kolíků – jeden po druhém obíhali kolík, až doběhli všichni.

K večeři jsme měli buřty na ohni a poté následovaly písničky u táboráku. Kolem desáté večer přišel Ivoš a museli jsme jít spát. Dobrou noc!

ÚTERÝ 1.7. – DRAHORÁDI

Úterní ráno bylo velmi podobné těm jiným, po snídani úklid, poté chvíle volna.

Asi kolem desáté hodiny jsme se vydali na další cestu. Po ujití asi půl kilometru nám ji zatarasili zlobři, kteří měli více než 100 životů. Byli v poli ohraničeném dvěma lany (jedním ve výšce 0,5 m a druhým asi 1,2m od země), uprostřed území byli životy a vždy jeden z každé skupinky měl za úkol si nějaký odnést, což nám ztěžovali zezačátku slepí zlobři. Když se to někomu povedlo, získal bod, když ne, šel další v pořadí. Tak to pokračovalo, dokud nepřišli o všechny životy (umřeli). Naše skupinka získala 35 životů (bylo to nejvíc). Po přemožení zlobrů jsme se nasvačili a zahráli si Gorku Morku.

Po výborném obědě (Gandalfovy koule) jsme si odpočali a vydali jsme se pro výbavu na cestu. Ta byla ukryta v lese, naším úkolem bylo dát dohromady celou třinácti-předmětnou soupravu. Ozbrojeni jsme se vydali do tábora a hráli další Gorku Morku. Ještě před večeří si každý musel ušít svůj měšec na peníze (byla to legrace, protože hlavně většina kluků šila poprvé). Máme pět různých barev (každá skupinka má jinou), co jsem viděla, tak se všem moc povedly.

Večer jsme zpívali u táboráku, přičemž nás vyrušil Gandalf, který nás vyslal i s putovní mapou do Roklinky elfů, protože ti byli jediní, kteří dokážou vidět tajný vzkaz na mapě. Vydali jsme se tedy po skupinkách na cestu, na které nás doprovázeli trpaslíci. Dorazili jsme na rozcestí, kde na nás čekal Gandalf a doprovodil nás do rokle. Elfové nám pomohli odkrýt mapu a posilněni chlebem Lembas se vydáváme zpět do tábora.

STŘEDA 2.7. – BRALOVÉ

Včera den začal překvapivě hezky, protože rozcvičku měla Kája. Šli jsme se jen protáhnout na sluníčko. A pak jsme se nasnídali, byl chleba s marmeládou. Po hrůzostrašném bodování Ládi, byla svačina – broskev.

A poté jsme šli na hru, která spočívala v tom, že jsme museli hledat papírky se znaky, které vždy označovali určité písmenko. Poté jsme opsali šifru a vyluštili ji pomocí znaků. Když jsme se vrátili do tábora, byl oběd – segedínský guláš a knedlíky. Po poledním klidu byla svačina – chleba se sýrem a pažitkou.

Tentokrát jsme na hru zůstali v táboře. Hra se jmenuje Svatyně světla. Byly dvě skupinky, stíny a elfové. Stíny měli za úkol chytit elfy a vzít jim „křišťály“, ale museli dát pozor, aby je elfové netrefili „křišťály“ (=míčky).

Potom bylo chvíli volno, po kterém hráli Zahradníčkové a Brandorádové Gorku Morku. Zahradníčkové vyhráli 20:10. Poté bylo další volno a po něm byl večerní nástup. K večeru se šlo k ohni, kde vedoucí hráli hru se lžičkou na bavlnce. Lžičku museli provléknout skrz kalhoty a mikinu jednomu po druhém a nesměla se přetrhnout bavlnka. Byly dva týmy – červení a zelení, červení vyhráli.

Pak jsme si ještě zazpívali pár písniček, vyčistili zuby a šli spát.

ČTVRTEK 3.7. – ZAHRADNÍČCI

Včerejší den začal rozcvičkou, při které jsme loupali brambory na rychlost a krásu. Poté byla snídaně – housky s pažitkou nebo máslem. Na řadu přišlo bodování s Radkem a Kubou. Když skončilo bodování, Láďa začal svolávat skupinky Bralové a Drahorádi na Gorku Morku. Poté následovala svačina – půlka jablka a kedlubna.

Po lehké svačině přišly na řadu řemesla. Za jejich splnění jsme dostali korálek, za který dostaneme peníze. Po řemeslech následoval chutný oběd – kuřecí vývar a řízek se šťouchanýma bramborama. Po obědě následoval polední klid.

Následovala hra, jejíž účel byl poznat podle čichu, případně hmatu, obsah pytlíčků. Po hře jsme se vrátili do tábora, kde jsme odpočívali nebo hráli sportovní hry.

Následovala večeře – buřtguláš. Následoval nástup, vyhodnocení her a předání pošty. Tento nástup byl pozdní, tak jsme nešli k táboráku. Místo toho jsme si šli vyčistit zuby a zalézt do spacáku.

PÁTEK 4.7. – BRANDORÁDI

Ráno 4.7. po rozcvičce jsme si vyčistili zuby a uklidili si na bodování.

Dopoledne se hrála Gorka, potom jsme šli na hru, při které jsme uloupili klíč. Hra spočívala v tom, že vedoucí byli odporní skřeti a zabíjeli nás pokaždé, když nás trefili papírovou koulí. Každý měl zhruba devět životů (po každém zabití jsme si šli pro další). Když jsme získali klíč, museli jsme se napít lektvaru (octu), který nám umožňuje zabíjet skřety jejich zbraněmi. Po skončení hry jsme šli zpět do tábora na oběd.

Po obědě, službách a odpočinku následovala odpolední hra – hádanky pro Gluma. Na začátku hry jsme se museli najít poslepu a každá skupinka měla jinou taktiku. Někdo mňoukal, tleskal, klapal… Když jsme se našli, museli jsme vymyslet hádanky pro Gluma (čtyři), ty jsme řekli Ivošovi a vydali jsme se na cestu po hnědých fáborkách. Cestou jsme plnili pár úkolů a HURÁ ZA GLUMEM. Glum byl na Kamenech. Dávali jsme si hádanky. Když jsme je uhádli a on ne, tak jsme dostali jeho Miláška (prsten). Po získání prstenu jsme šli do tábora.

Když dorazili všechny skupinky, byla ještě soutěž na škrábání brambor. Po večeři byl klid a služby a poté následoval táborák, vyčistit zuby a spát! Dobrou noc!

SOBOTA 5.7. – ZLATORÁDOVÉ

Ráno 5.7. po rozcvičce s Kristýnkou, jsme měli k snídani hnědý dar z nebe s rohlíkem.

Po chutné snídani, vyčištění zubů a úklidu hobitích nor, jsme si zahráli lidské pexeso. Ve hře šlo o to, že si každý našel svoji dvojici a vymysleli si svoje gesto. Poté jsme se seřadili a jeden člen z každé skupinky musel hádat dvojice, ve kterých jsme byli. My, Zlatorádové, jsme se umístili třetí.

Potom jsme se vydali za Meddědem, který by nás dokázal ochránit před skřety. Medděd nám říkal čísla a my jsme pro ně museli běžet až k teepee, kde byly rozházené papírky s čísly a my jsme je museli sbírat v určitém počtu. Když byly papírky sesbírány, museli jsme jít za Meddědem. Úkol jsme splnili a Medděd slíbil, že nás ochrání, naskytne nám nocleh a pozve nás na hostinu.

Po vydatném obědě jsme si odpočinuli, a poté se hobití fotbalisti vydali trénovat na zápas proti Jizeře. Mladí hobiti si vedli skvěle a remizovali 0:0. Starší byli o trochu šikovnější a vyhráli 2:0. Za odměnu jsme šli všichni na zmrzlinu.

Když jsme se vrátili, soutěžilo se o to, kdo bude mít nejvíc brambor a nejhezčí brambory. Pak následovala večeře, odpočinek, táborák a hurá do hobitích nor!

NEDĚLE 6.7. – DRAHORÁDI

Ráno jsme začali rozcvičkou s písničkami, na které udělal každý jeden cvik. Pak jsme šli do tábora na snídani. K té byla výborná vánočka s kakaem.

Dnes byla výjimka, vedoucí nebodovali nás, nýbrž my je.

Po bodování byla odpolední hra „Zachraňte Enta“. Poté byl oběd, ke kterému byl květák s bramborem. Když jsme dojedli, naše skupinka šla mít nádobí. Po mytí byly hovory H, které letos vedl Ivoš, protož Ivčána byla nemocná.

Mytím nádobí jsme strávili skoro celý odpolední klid, a pak jsme hráli drsnou hru, ve které si skupinky měly navzájem krást vlajky z určitého území a navzájem si strhávat kusy krepáku.

Poté, co jsme se vrátili do tábora, byla moc dobrá svačina. Měli jsme přesnídávku s piškoty. Po svačině jsme měli volno až do večeře. K večeři bylo rizoto, ke kterému jsme si mohli dát ještě řepu nebo kompot.

Když jsme se pořádně najedli, tak následovalo rychlé a krátké mytí nádobí po vydatné večeři.

Po zdlouhavém večerním nástupu jsme si do skupinek rozdělovali zlaťáky a stříbrňáky. Poté byl táborák, u kterého kromě Denči hrál na kytaru Honza.

PONDĚLÍ 7.7. – BRALOVÉ

Včerejší den začal rozcvičkou, kterou vedl Láďa. Nohy nás bolí ještě teď. K snídani byl rohlík s marmeládou. Po bodování byl nástup, po kterém následovala hra. Cílem hry bylo dostat slepé členy týmu do cíle.

Po obědě a poledním klidu nás všechny svolali, seřadili do řady, zavázali nám oči a polili nás. Nikdo to samozřejmě nečekal.

Po svačině byla hra – opsali jsme šifru, vyluštili ji a vydali se na cestu po okolí tábora, kde jsme museli určovat směr buzolou a plnit úkoly.

Poté, co se všechny skupinky vrátili zpět do tábora, hrála se Gorka Morka, a hned potom byla skvělá večeře. Po večeři byl táborák v teepee, a pak se šlo spát.

ÚTERÝ 8.7. – ZAHRADNÍČCI

Dnešní den začal budíčkem a rozcvičkou, a pak snídaně – rohlík s medem. Následovalo mytí zubů, úklid stanů a bodování.

Po lehké svačince byl nástup, na kterém nám vysvětlili pravidla hry. Po táboře byly rozmístěny čtyři krámky, ve kterých se prodávalo obilí, koření, kožešiny a ryby. Když jsme v jednom krámku koupili jednu rybu za jeden zlatý a vyměnili jsme ji v jiném třeba za čtyři zlatý. Jak hra postupovala, tak nám přibylo hodně peněz, za které jsme si koupili výzbroj (meč, brnění, přilbici,…). Ten, kdo nasbíral nejvíce sad, získal výměnou nejvíce peněz.

Následoval oběd – rýže s omáčkou na karí a poté odpolední klid. Poté nás čekalo milé překvapení. Přijeli odborníci z KAPAPu, což je asociace, která učí izraelský druh sebeobrany – KRAV MAGU. Učili nás základní chmaty a jak se správně bránit. Nakonec nám dali boxovací rukavice a přilby a ve dvojicích jsme vedli minutové souboje.

K večeři byly zapečené těstoviny se zeleninou. Po večeři jsme měli chvíli volno, následoval večerní nástup a šli jsme si zazpívat do teepee k ohni. Nakonec jsme si vyčistili zuby, vyčurali se a zalezli do spacáku.

STŘEDA 9.7. – ZLATORÁDOVÉ

Po chutné snídani se hrála Gorka Morka.

Poté byl oběd, a když jsme dojedli, měli jsme se připravit na cestu. Nějaká skupinka si vzala dva batohy a do jednoho z nich pláštěnky a do druhého jídlo. Z jiné zase měli batoh všichni. Po cestě jsme nacházeli runy, které byly očíslované. Čísla byla proházená a nakonec jsme z nich rozluštili text, kde stálo, že draka zabije jen šíp z černého tisu. Když jsme získali šíp, vrátili jsme se zpět do tábora. Ušli jsme celkem 8 kilometrů.

Odpoledne nebylo moc hezky a pršelo. Po večeři jsme si vyčistili zuby a šli spát.

ČTVRTEK 10.7. – BRANDORÁDI

Ráno jsme se vzbudili a pršelo opravdu hodně, že jsme neměli rozcvičku. K snídani byly rohlíky s paštikou.

Po snídani jsme dostali poslední řemesla. K obědu jsme měli čočkovou polévku a Gandalfovy koule podruhé.

Po odpoledním klidu a po svačině jsme se vydali na „výlet“ za drakem Šmakem. Cestou na chatu Luž jsme si mohli koupit něco dobrého. Potom jsme hráli hry s praktikantem Milanem. Po hraní her jsme se vydali na horu Luž, kde jsme museli najít klíčovou dírku do Osamělé hory. Potom jsme se po skupinkách vydali na zpáteční cestu do tábora a přitom jsme plnily úkoly. Když jsme se chýlili ke konci cesty, následovalo setkání s Gandalfem, který nás pověřil náročným úkolem – strhat všechny zlaté šupiny ze Šmakovy hrudi, ale protože drak spal lehkým spánkem, tak jsme se k němu museli vydat po jednom a strhat šupinu.

Poté jsme se vydali do tábora, kde jsme čekali na všechny členy skupinky, a pak jsme se vydali zabít Šmaka s lukostřelcem Bardem, který draka skolil. A šlo se spát! Dobrou noc!

PÁTEK 11.7. – MILÁŠCI

Ráno bylo nezvyklé jak pro vedoucí, tak hlavně pro děti. Vedoucí totiž zmizeli z tábora a vše tak bylo na samotných dětech. Všechno zvládly s přehledem, od zatápění a přípravy snídaně až po zahrání Gorky Morky. Vše se řídilo přesnými pokyny napsanými v obálkách, které se otevíraly vždy v určitý čas. Na závěr bylo na dětech, aby se vydaly po neznámé cestě osvobodit trpaslíky ze zajetí. A tak nakonec zachránily jak trpaslíky, tak i poklad, o který se zasloužily předešlou noc.

Odpoledne konečně obloha naznačovala krásné počasí a nebe se barvilo do krásné modré barvy. Někteří už vlezli do kraťasů a posledních nejčistších triček a užívali si poslední den před odjezdem. Na závěr tábora bylo ještě nutné stihnout spoustu věcí, jako je příprava závěrečného táboráku, otevření trhu s odměnami, dodělání letošních podpisů na plachtu v teepee, rozdání triček a zvěčnění se na společné fotografii.

Vše nám trošičku pokazil odpolední liják, kdy pršelo snad i zespodu a rozhodně to neodpovídalo slibovaným 10mm srážek od 16:02 podle japonské meteorologické stanice. Nicméně i přes nepřízeň počasí se pak vše začalo vyjasňovat a vše jsme tak stihli na jedničku. Dokonce budeme mít společné foto se stativem!

Závěrečnému táboráku se muselo trošku pomoc, ale i tak nakonec oheň plápolal do pozdních ranních hodin za zvuků kytary a zpěvu všech nadšenců. Jediné, co se letos nevyvedlo, bylo spaní pod širákem, kterého se někteří domáhali velmi dlouho, až jsme je naháněli z lesa.

SOBOTA 12.7. – MILÁŠCI

Balení šlo letos poměrně hladce a spousta dětí nám i pomohla se skládáním stanů, abychom to měli co nejdřív hotovo. Všichni byli tak zabraní do práce, že jsme si nevšimli, kolik je hodin – autobus už čeká! Odchod z tábora a loučení u autobusu má vždycky v sobě svoje kouzlo. S kým se uvidíme za rok? Kdo si na nás vzpomene? Líbilo se jim tady?

Po odjezdu autobusu začalo v táboře kompletní bourání za pomoci ochotných otců, oproti loňským rokům posilněných o velký zástup maminek. Pomoc na konci tábora je vždy tou největší, jakou si můžeme přát!

A za rok se snad všichni znovu sejdeme pod stanem ve Světlý, u nějaké suprové celotáborové hry, kterou bude…?